Dālija Stolze von Berlin

Tato vynikající odrůda tvoří překrásné pomponkovité květy (kulovité tvary s pravidelně poskládanými okvětními lístky). Květy mají střední velikost, zhruba 7-8 cm v průměru. Barva je jednolitá, nádherně pastelově až starorůžová. Díky svému elegantnímu a romantickému vzhledu je velmi oblíbená do svatebních kytic.

Ano, předpěstování je skvělý způsob, jak se dočkat krásných květů dříve! Už od března můžete hlízy zasadit do větších květináčů. Umístěte je na světlé a teplejší místo uvnitř domu. Substrát udržujte mírně vlhký, dokud rostlina nezačne rašit. Ven pak přesazujete již vzrostlé rostliny ve chvíli, kdy venkovní teploty stabilně dovolí výsadbu bez hrozby mrazíků.

Péče o živiny se v průběhu růstu mění:

• Pro bujný růst začněte po výsadbě s hnojivy, která mají vyšší podíl dusíku.
• Pro kvetení: Jakmile rostlina začne nasazovat první poupata, přejděte na hnojiva s převahou draslíku a fosforu. Tím výrazně podpoříte bohaté kvetení, zářivou barvu květů a celkově zesílíte stonky.

Jiřiny v nádobách pěstovat lze, avšak u této odrůdy počítejte s tím, že dorůstá úctyhodných 80 až 160 cm. Pokud se pro to rozhodnete, musíte zvolit velmi velký, těžký a stabilní květináč, zajistit precizní oporu proti převrácení větrem a vytvořit naspodu silnou drenážní vrstvu (keramzit). Rostlina v nádobě navíc bude vyžadovat podstatně častější zálivku i intenzivnější hnojení než na záhonku.

Hlízy sázíme venku až v květnu nebo červnu, kdy už nehrozí nebezpečí přízemních mrazíků. Hlízu zasaďte vodorovně do humózní půdy do hloubky 10-15 cm tak, aby očko (místo budoucího stonku) směřovalo nahoru. Nad krčkem hlízy by mělo zůstat zhruba 5 cm zeminy. Nezapomeňte dodržet spon 30-50 cm (zhruba 1 až 4 rostliny na metr čtvereční), aby měly jiřiny dostatek prostoru pro zdravý růst.

Zaštipování je velmi důležitým krokem pro bohatší kvetení a hustší růst rostliny. Jakmile má mladá rostlina několik párů pravých listů, odstraňte (vyštípněte) vrcholový výhonek. Tím rostlinu donutíte, aby se rozvětvila a vytvořila více postranních stonků, což ve výsledku znamená mnohem bohatší záplavu růžových pomponků.

S příchodem prvních mrazů letní sezóna končí, protože jiřiny v našich podmínkách venku nezimují.

• Jakmile podzimní mrazíky spálí nadzemní část rostliny, odřízněte stonky.
• Opatrně vyryjte hlízy pomocí rýče, abyste je nepoškodili.
• Očistěte je od přebytečné zeminy a nechte je zlehka oschnout.
• Uskladněte je na suchém, temném a hlavně bezmrazém místě.
• Ideální je zasypat je v bedýnce pískem nebo pilinami, aby přes zimu nevyschly.

Ano, řízkování je další vynikající způsob, jak získat více sazenic:

• V únoru až březnu lehce zavrtejte hlízy do substrátu na světlém a teplém místě (nad 20 °C).
• Po 4-6 týdnech začne hlíza tvořit výhony. Substrát udržujte mírně vlhký.
• Jakmile mají výhony délku 5-8 cm a alespoň dva páry pravých listů, odřízněte je ostrým nožem.
• Spodní lístky odstraňte, konec namočte do práškového stimulátoru a zapíchněte do sadbovače s lehkým substrátem.
• Řízky je důležité pravidelně rosit, dokud spolehlivě nezakoření.

Dělení starších, velkých trsů hlíz je jedním ze dvou nejjednodušších způsobů množení. Provádí se na jaře, těsně před výsadbou:

• Ostrým a čistým nožem trs rozdělte na menší části.
• Kritické pravidlo: Každý oddělený kus hlízy MUSÍ mít tzv. krček s očkem (pupenem), ze kterého vyroste nová rostlina. Samotná hlíza bez očka nevyklíčí.
• Řezné rány nechte před výsadbou zaschnout na vzduchu, případně je ošetřete prachem z dřevěného uhlí jako prevenci proti hnilobě.

S největší pravděpodobností se jedná o třásněnky. Je to velmi drobný, tenký hmyz, který saje šťávu z rostlin. Často způsobují stříbřité fleky na listech nebo deformace mladých poupat a mohou přenášet viry.

• Jako prevenci můžete vyvěsit modré lepové desky, které dospělé třásněnky přitahují.
• V případě vážnějšího napadení je vhodné zasáhnout postřikem na bázi přírodních olejů nebo biologickou ochranou (draví roztoči), aby nedošlo k nenávratnému zničení květů.

Slimáci a plzáci mladé, křehké výhonky jiřin doslova milují a dokážou rostlinu přes noc zlikvidovat. K ochraně můžete využít několik metod:

• Sypte kolem rostlin ekologické granule proti slimákům (např. na bázi fosforečnanu železitého).
• Vytvořte fyzické bariéry pomocí měděných pásek nebo speciálních ohrádek.
• Pravidelně je sbírejte po dešti a brzy ráno.
• Výbornou prevencí je předpěstování jiřin v květináči – jakmile vysadíte ven silnější rostlinu, není pro slimáky již tak lákavá.

Tento problém bývá způsoben několika pěstitelskými chybami:

• Přemíra dusíku: Pokud hnojíte hnojivem bohatým na dusík po celou sezónu, rostlina buduje zelenou hmotu na úkor květů. Nasazení květů podpoříte hnojivem s vyšším obsahem draslíku.
• Nedostatek světla: Jiřiny jsou milovnice plného slunce. Ve stínu pokvetou jen minimálně.
• Neodstraňujete odkvetlé květy: Pokud rostlině neodstřiháváte zaschlé květy, vloží energii do tvorby semen. Pravidelné odstraňování uvadlých květů přímo stimuluje rostlinu k nasazování nových poupat až do podzimu.

Tyto příznaky (zakrslý růst, žluté skvrny, kroucení a deformace listů) většinou ukazují na virus mozaiky (Dahlia mosaic virus), což je vážná nemoc jiřin. Na toto virové onemocnění neexistuje žádný lék. Napadenou rostlinu je bohužel nutné bez lítosti vykopat i s hlízou a ihned zlikvidovat (vyhodit do smíšeného odpadu, nikdy na kompost), aby se virus pomocí savého hmyzu nešířil na další rostliny.

Bohužel ne. Květy jiřin se na sušení k dekorativním účelům obecně nehodí. Odrůda Stolze von Berlin sice do vázy vydrží velmi dobře a dlouho (zejména pokud využijete trik s horkou vodou), ale pokud se pokusíte květy usušit, ztratí svou úžasnou pastelovou barvu, jejich okvětní lístky seschnou, zdeformují se a začnou rychle opadávat.

Jiřiny obecně nejsou pro lidi toxické, v minulosti se některé odrůdy pěstovaly dokonce jako plodina. Pro domácí mazlíčky (psy a kočky) však rostlina představuje mírné riziko. Pokud by váš mazlíček snědl hlízu nebo zkonzumoval větší množství listů, může to u něj vyvolat podráždění trávicího traktu, zvracení nebo průjem. Doporučujeme pěstovat jiřiny mimo dosah zvířat, která ráda okusují zeleň.

Tato odrůda patří mezi vyšší typy jiřin, dorůstá úctyhodné výšky 80 až 160 cm. Vzhledem k její výšce, bohatosti olistění a těžkým květům je opora naprostou nutností. Doporučujeme používat pevné sloupky s provázkem, případně drátěné kruhy, které rostlinu podrží a zabrání zlomení stonků při silném letním větru nebo dešti.

Odrůda Stolze von Berlin je přímo ideální k řezu do váz a kytic.

• Sklízejte květy ve chvíli, kdy jsou ze tří čtvrtin otevřené a okvětní lístky na zadní straně jsou krásně pevné. U jiřin platí, že ve váze už se více nerozvinou.
• Trik pro dlouhou výdrž: Seříznuté konce stonků ponořte hned po odříznutí na 15 minut do horké vody (70-80 °C). Tento proces prodlouží jejich svěžest, takže ve váze vydrží zhruba celý týden.

Jiřina miluje slunce, proto jí na zahradě vyberte plně osluněné stanoviště. Vyžaduje dobře propustnou a humózní půdu. Těžká, jílovitá nebo trvale přemokřená zemina je pro hlízy velmi nebezpečná, protože hrozí jejich uhnití. Během vegetace potřebuje pravidelnou, ale mírnou zálivku.