Dālija Evanah

Tato odrůda miluje slunná stanoviště, kde se jí bude tvořit nejvíce poupat. Půda by měla být humózní a dobře propustná.

Co se týče zálivky, jiřiny mají rády přiměřenou vláhu (střední náročnost), ale jsou velmi citlivé na přemokření, při kterém by hlízy mohly začít uhnívat. Substrát by proto nikdy neměl dlouhodobě stát ve vodě.

Tento problém mívá nejčastěji dvě příčiny.

První je přebytek dusíku v půdě – pokud hnojíte silně dusíkatým hnojivem i v době, kdy by už rostlina měla kvést, soustředí veškerou energii do tvorby listů. Zkuste přejít na draselné hnojivo.

Druhou příčinou může být nedostatek slunce. Jiřiny potřebují plné slunce po většinu dne. Nezapomínejte také pravidelně odstřihávat staré, odkvetlé květy, čímž rostlinu stimulujete k tvorbě nových od července až do listopadu.

Jiřina Evanah roste poměrně bujně a dosahuje výšky 80 až 160 cm. Navíc tvoří středně velké květy o průměru kolem 12 cm. Z tohoto důvodu je opora naprosto nezbytná.

Ideální je k rostlině zapíchnout pevné sloupky či tyče a stonky k nim postupně přivazovat provázkem. Ochráníte ji tak před zlomením silnějším větrem nebo pod tíhou vlastních květů po dešti.

Ne, květy odrůdy Evanah (ani většiny ostatních jiřin) nejsou vhodné k sušení.

Obsahují velké množství vody a při pokusu o sušení na vzduchu hnědnou, ztrácí tvar i svou krásnou pastelově růžovou barvu a často začnou plesnivět. Užijte si je raději jako čerstvé řezané květiny ve váze, kde nadělají spoustu parády.

Ano, zaštipování velmi doporučujeme! Jakmile mladá rostlina vytvoří několik párů pravých listů, odštípněte nebo ostrými nůžkami odstřihněte její hlavní růstový vrchol.

Rostlina se díky tomu začne bohatě větvit. Výsledkem bude sice mírně nižší keřík, ale zato se odmění silnějšími stonky a mnohem větším množstvím nádherných starorůžových květů.

Ne, jiřiny nejsou mrazuvzdorné a zimu by v naší půdě nepřežily. Sezóna končí s příchodem prvních podzimních mrazíků, které spálí nadzemní část rostliny. V tu chvíli je čas na zazimování hlíz.

Opatrně je vyryjte ze země, očistěte od zbytků hlíny a nechte je oschnout. Poté je uskladněte v bezmrazé, temné a chladné místnosti. Nejlepší je vložit je do prodyšné bedýnky a zasypat suchými pilinami nebo pískem.

Výživu je ideální rozdělit do dvou fází:

1. Zpočátku růstu: Podpořte rostlinu hnojivem s vyšším obsahem dusíku (výborný je například peletovaný drůbeží trus), aby vytvořila silné stonky a bohaté olistění.
2. Při tvorbě poupat: Jakmile se začnou objevovat první poupata, přejděte na hnojivo s převahou draslíku a fosforu (např. Kristalon Plod a květ). Dusík by v této fázi podporoval jen tvorbu listů na úkor květů.

Rozhodně ano! Pokud chcete dřívější nástup kvetení, můžete hlízy začít předpěstovávat v květináči už od března.

Květináč umístěte na světlé a bezmrazé místo s pokojovou teplotou. Substrát udržujte mírně vlhký, ale nepřemokřený. Ven na záhon rostlinu přesazujte až ve chvíli, kdy spolehlivě pominou veškeré jarní mrazíky.

Hlízy vysazujeme ven až v době, kdy nehrozí přízemní mrazíky, což je ideálně v průběhu května až června.

• Hlízu zasaďte do připravené jamky do hloubky 10 až 15 cm.
• Je důležité ji položit vodorovně očkem nahoru.
• Následně ji zahrňte zeminou tak, aby nad krčkem bylo zhruba 5 cm půdy.
• Nezapomeňte dodržet spon 30 až 50 cm (na jeden metr čtvereční se vejdou 1 až 4 rostliny), aby měla každá jiřina dostatek prostoru pro bujný růst.

Dělení hlíz je jedním z nejjednodušších způsobů množení. Provádí se na jaře těsně před výsadbou. Starší, velké trsy hlíz opatrně rozdělte ostrým nástrojem.

Zásadní pravidlo zní: Každý oddělený kus hlízy musí mít tzv. krček s očkem (pupenem), ze kterého vyroste nová rostlina. Samotná "brambora" bez očka nevyklíčí. Řezné rány nechte před výsadbou zaschnout na vzduchu nebo je ošetřete prachem z dřevěného uhlí, abyste předešli hnilobě.

Řízkování je skvělý způsob množení, který začíná už v únoru nebo březnu. Hlízy lehce zavrtejte do substrátu a umístěte na světlé, teplé místo (20+ °C). Zhruba po 4-6 týdnech se probudí k životu.

Jakmile nové výhony narostou do délky 5-8 cm a mají alespoň dva páry pravých listů, ostrým nožem je odřízněte. Spodní listy odstraňte (nechte jen horní pár), konec řízku namočte do práškového stimulátoru a zapíchněte do sadbovače s lehkým substrátem. Řízky pravidelně roste, dokud nezakoření.

Jiřina Evanah je k řezu naprosto fantastická a hojně se využívá například do romantických svatebních kytic. Květy sklízejte brzy ráno nebo později večer.

• Odstřihněte je ve chvíli, kdy jsou otevřené zhruba ze tří čtvrtin (ve váze se už více nerozvinou).
• Zkontrolujte okvětní lístky na zadní straně květu – musí být pevné a svěží.
• Ihned po uříznutí ponořte konce stonků na 15 minut do horké vody (70–80 °C).
• Díky tomuto triku vám ve váze vydrží krásné zhruba celý týden.

Mohlo by se jednat o virus mozaiky nebo napadení drobným savým hmyzem, jako jsou třásněnky.

U viru mozaiky (často se projevuje žlutozeleným mramorováním listů) bohužel neexistuje léčba a napadenou rostlinu je nutné co nejdříve vykopat a zlikvidovat, aby se nákaza nešířila. Proti třásněnkám můžete zasáhnout vhodným postřikem. Vždy dbejte na to, aby byl záhon dostatečně vzdušný.

Bohužel ano, slimáci a plzáci mladé výhonky jiřin doslova milují a dokážou rostlinu přes noc zlikvidovat. Nejúčinnější obranou je včasný a pravidelný ruční sběr za ranního nebo večerního vlhka.

Skvěle fungují také mechanické zábrany kolem sazenic, pivní pasti nebo použití ekologických granulí proti slimákům (například na bázi fosforečnanu železitého), které jsou bezpečné pro ježky i domácí zvířata.

Ano, je dobré mít se na pozoru. Jiřiny (Dahlia) obsahují látky, které jsou mírně toxické pro psy a kočky.

Při požití listů nebo hlíz mohou způsobit zažívací potíže, zvracení, nebo u citlivějších zvířat mírné podráždění kůže z kontaktu s rostlinnou šťávou. Pokud máte zvídavé mazlíčky, umístěte jiřiny raději do míst, kam nemají volný přístup.

Pěstování v nádobách je možné, ale u odrůdy Evanah musíte brát v potaz její velikost. Jelikož dorůstá 80 až 160 cm, bude potřebovat velmi velký a těžký květináč (objem alespoň 20–30 litrů), aby se nevyvrátila, a stabilní oporu pro stonky.

V nádobě také mnohem rychleji vysychá substrát a vyčerpávají se živiny, takže se připravte na mnohem častější zalévání a pravidelné přihnojování než při pěstování ve volné půdě.