Krokuss Ard Schenk

Vůbec ne! Krokus Ard Schenk je extrémně mrazuvzdorná trvalka, která bez potíží snese teploty od -31,7 °C až do úctyhodných -34,4 °C (odolnost pro zónu 4a).

Cibule tedy necháváte celoročně v zemi, není je potřeba na zimu vykopávat ani nijak složitě zakrývat chvojím. Zimovzdorné cibule zcela přirozeně v půdě přezimují a hned na jaře vás opět stoprocentně potěší svými květy.

Tyto cibuloviny preferují propustnou a příjemně humózní půdu. Vyloženě nemají rády přemokření, ve kterém by jim hrozilo zahnívání cibulek, proto je mimořádně důležité, aby přebytečná voda mohla po dešti dobře odtéct.

Pokud máte na zahradě těžkou a hutnou jílovitou půdu, doporučujeme ji při samotné výsadbě důkladně vylepšit trochou písku a kvalitního kompostu.

Tyto elegantní jarní krásky z rodu cibulovin vyžadují po celou dobu pěstování jen velmi mírnou zálivku.

V období svého brzkého růstu a plného kvetení během února a března mají v půdě většinou dostatek přirozené jarní vláhy ze sněhu či dešťů. Dodatečné zalévání tudíž není potřeba. Během horkého léta se navíc cibulky nacházejí v odpočinkové fázi a upřednostňují bezpečně sušší podmínky, jinak hrozí jejich poškození hnilobou.

Zcela jistě, krokusy se k pěstování v ozdobných nádobách hodí přímo perfektně! Jsou sice vysoké jen zhruba 10 centimetrů, ale v jarních truhlících udělají obrovskou parádu a jejich čistě bílý odstín krásně rozsvítí každý balkon nebo terasu.

Dbejte pouze na to, aby měl zvolený květináč na dně nezbytné odtokové otvory a dostatečnou drenážní vrstvu (například keramzit). Tím spolehlivě a bezpečně zabráníte nebezpečnému přemokření citlivých kořenů.

Krokus Ard Schenk miluje plné slunce, ale výborně se mu daří i v mírném polostínu.

Velmi oblíbenou volbou je výsadba pod opadavé listnaté stromy a keře. Zjara, když tyto krokusy kvetou, stromy ještě nemají listí a propouští dostatek slunce. Jakmile později stromy plně olistí, krokus už má po odkvětu a přirozeně se stáhne pod zem.

Pokud jste si cibulky s předstihem zakoupili a ještě není vhodný čas k jejich podzimní výsadbě, skladujte je na suchém, tmavém a dostatečně chladném místě s dobrou cirkulací čerstvého vzduchu.

Skvěle k tomuto účelu poslouží například obyčejný papírový sáček umístěný v chladnější spíži, sklepě nebo zahradní kůlně. Rozhodně se vyhněte uzavřeným plastovým sáčkům, ve kterých by se mohla snadno srážet vlhkost a cibulky by pak mohly zplesnivět.

Dobře víme, že spolehlivým základem veškerého úspěšného pěstování je nejvyšší kvalita. Právě proto k vám pečlivě vybíráme a zasíláme ty největší dostupné cibulky krokusů.

Prvotřídní cibulku v ruce poznáte velmi snadno tak, že je na dotek hezky pevná a celkově tvrdá, naprosto bez zjevných známek jakékoliv plísně. Pokud na ní náhodou chybí kousek vrchní papírové slupky (takzvané tuniky), vůbec to nevadí a bezproblémové kvetení to neohrozí.

Odrůda Ard Schenk je nádherným prvním poslem jara. Rozkvétá obvykle jako jedna z prvních už v měsících únoru a březnu.

Nejvíce vyniká překrásnými čistě bílými květy s velmi kontrastním, zářivě žlutým středem, které se doširoka otevírají okamžitě s prvními teplými slunečními paprsky. Jistě vás potěší, že jsou její květy navíc příjemně aromatické a krásně voní, čímž ještě více oživí probouzející se zahradu po dlouhé zimě.

Rozhodně ano! Bělostný krokus Ard Schenk funguje doslova jako silný magnet na jarní opylovače.

Hraje naprosto klíčovou a nepostradatelnou roli jako jeden z nejranějších a nejvydatnějších zdrojů nektaru a pylu pro hladové včely, čmeláky a další užitečný hmyz, který se probouzí po zimním spánku. Výsadbou tohoto krokusu tak obrovskou měrou podpoříte lokální biodiverzitu ve svém okolí.

Kdepak, krásný krokus Ard Schenk je určen čistě jako okrasná jarní cibulovina a proto rozhodně není jedlý.

Nemůžete z něj navíc získat ani tolik oblíbené kulinářské koření šafrán. Skutečný pravý šafrán se totiž složitě získává z velmi specifického druhu podzimního krokusu zvaného šafrán setý (Crocus sativus). Tuto odrůdu proto nijak nekonzumujte a s radostí ji ponechte jen pro potěchu vašeho oka.

Jarní odrůda Ard Schenk se k řezu do vázy ani na žádné sušení vůbec nehodí.

Hlavním důvodem k tomu jsou především velmi krátké stonky, jelikož celá kvetoucí rostlina dosahuje výšky sotva pouhých 10 centimetrů. Ve váze s vodou by navíc jemné květy velmi rychle ztratily svůj úžasný půvab. Mnohem větší a trvalejší radost vám udělají, když je bez zásahu ponecháte přirozeně kvést venku na záhonu.

Cibule sázejte do hloubky 8 až 10 centimetrů. Ideální vzdálenost mezi jednotlivými cibulkami je 5 až 10 centimetrů.

Pokud chcete na své zahradě dosáhnout opravdu hustého a bohatého koberce květů, doporučujeme vysadit 100 až 150 cibulek na jeden metr čtvereční.

Cibule tohoto krokusu je nejlepší sázet na podzim, ideálně v měsících září, říjen a listopad.

Důležité je stihnout výsadbu předtím, než půda trvale zamrzne. Cibulky díky tomu získají dostatek času bezpečně zakořenit a plně se připravit na své brzké jarní kvetení.

Krokusy se přirozeně a velmi ochotně množí a rozrůstají pomocí drobných dceřiných cibulek. Pokud je s oblibou vysadíte do trávníku a toužíte po zplanění do podoby bohatých květinových koberců, stačí pečlivě dodržet jediné důležité pravidlo.

Na jaře s prvním sečením trávy vždy počkejte, dokud dlouhé listy krokusů samy nezežloutnou a nezatáhnou zpět. Zelené listy totiž musí stihnout načerpat veškerou energii ze sluníčka zpět do cibule pro růst v dalším roce. Rychlým a neuváženým posekáním byste cibulky nenávratně oslabili.

Výbornou zprávou pro každého pěstitele je, že samotná rostlina je od přírody zcela bez chorob a nevyžaduje pro zdravý růst žádné chemické postřiky.

Jediným nepříjemným zádrhelem, se kterým se občas potkáte, jsou různí hladoví hlodavci (například hraboši nebo nenechavé polní myši), kterým podzemní cibulky bohužel poměrně dost chutnají. Máte-li s hlodavci na pozemku časté problémy, doporučujeme cibulky preventivně sázet do speciálních plastových výsadbových košíčků na cibuloviny.

Tento smutný jev bývá zdaleka nejčastěji způsoben fatální chybou, a to předčasným odstraněním listů v předchozí jarní sezóně. Jakmile rostlina zdárně odkvete, nikdy jí nesmíte hned ustřihnout zelené listy. Cibulka si přes ně totiž střádá cenné živiny.

Druhým obvyklým důvodem může být to, že cibulky po mnoha letech na jednom místě vytvořily v zemi příliš hustý a natěsnaný shluk. V takovém případě jim bohužel nezbývá síla na tvorbu velkých květů. Jednoduše je přes léto opatrně vykopejte, celý trs rozdělte a zdravé cibulky zasaďte znovu s většími rozestupy.