Gaura Whirling Butterflies

Klíčem k úspěchu je dokonalá drenáž. Svíčkovec nesnáší těžké, jílovité a zamokřené půdy – v nich v zimě uhnívá. Půdu připravte takto:

• Zeminu hluboce prokypřete.
• Pokud máte těžší půdu, přimíchejte velké množství písku nebo jemného štěrku.
• Nepřidávejte hnůj ani těžké komposty, svíčkovec preferuje spíše chudší a propustnou zeminu.

Ano, kultivar 'Whirling Butterflies' je pro nádoby vhodný díky svému kompaktnějšímu růstu. Květináč ale musí být dostatečně hluboký (kvůli kůlovitému kořenu) a musí mít na dně drenážní otvory. Použijte substrát pro balkonové rostliny smíchaný s pískem v poměru 2:1. V nádobách je nutné zalévat častěji než v záhonu.

Tato rostlina je milovnicí slunce. Pro bohaté kvetení a kompaktní růst vyberte stanoviště na plném slunci. Ve stínu bude rostlina vytáhlá, stonky budou poléhat a pokvete jen velmi málo. Důležité je také místo chráněné před silným větrem, i když pružné stonky snesou i mírný průvan.

Název kultivaru v překladu znamená „Vířící motýli“. Je to proto, že květy mají čtyři okvětní lístky uspořádané tak, že připomínají křídla motýla. Jsou na tenkých, pružných stopkách, které se i v tom nejjemnějším vánku pohybují. Celý keř tak vypadá, jako by byl obsypán hejnem poletujících bílých motýlků.

Hlavní řez se provádí až na jaře (obvykle v dubnu), kdy už nehrozí silné mrazy. Celý trs seřízněte nízko nad zemí (cca 5–10 cm). Rostlina poté rychle obrazí novými výhony. Během léta můžete odstraňovat odkvetlé stonky, abyste podpořili násadu nových poupat, u kultivaru 'Whirling Butterflies' to ale není nezbytně nutné, čistí se poměrně dobře sám.

Tato rostlina je poměrně zdravá. Největším nepřítelem není hmyz, ale hniloba kořenů způsobená mokrou půdou. Pokud je rostlina v přílišném stínu nebo vlhku, může trpět padlím nebo rzí (hnědé skvrny na listech). Ze škůdců se mohou výjimečně objevit mšice, které vysávají mladé výhonky – ty lze opláchnout proudem vody nebo použít mýdlový roztok.

Při výsadbě postupujte následovně:

1. Sazenici před výsadbou namočte i s květináčem do vody, aby se kořenový bal nasákl.
2. Vykopejte jámu o něco větší, než je kořenový bal.
3. Na dno jámy můžete dát vrstvu štěrku jako drenáž.
4. Rostlinu zasaďte tak, aby byla ve stejné hloubce jako v květináči (ne utopit, ne nechat trčet).
5. Zahrňte zeminou, jemně přitlačte a zalijte.

Po výsadbě zalévejte pravidelně, dokud rostlina nezakoření (cca první měsíc). Jakmile se Gaura uchytí, je velmi odolná suchu. Má dlouhý kůlovitý kořen, který si sáhne pro vláhu hluboko. V dospělosti ji zalévejte jen při velmi dlouhotrvajících vedrech. Nadměrná zálivka je škodlivější než sucho.

V našich podmínkách je svíčkovec často krátkověkou trvalkou, ale zimu přežít může. Zásadní pravidla jsou:

• Nikdy nestříhejte rostlinu na podzim! Duté stonky by nasály vodu a mráz by roztrhal kořenový krček.
• Suché stonky nechte přes zimu jako přirozenou ochranu.
• Ke kořenům přihrňte vrstvu suchého listí nebo chvojí.
• Zajistěte, aby v zimě nestála ve vodě (drenáž).

Svíčkovec je na živiny nenáročný. Přehnojená půda mu škodí – rostlina pak tvoří spoustu listů, stonky jsou měkké, poléhají a málo kvetou. Bohatě stačí, pokud na jaře k rostlině zapravíte malé množství vyzrálého kompostu nebo použijete hnojivo s pomalým uvolňováním živin s nižším obsahem dusíku.

S výsadbou sazenic svíčkovce (Gaura lindheimeri) nespěchejte. Jelikož pochází z teplejších oblastí (Texas, Louisiana), je vhodné počkat až na dobu, kdy pominou jarní mrazíky, tedy ideálně po polovině května (po „Zmrzlých mužích“). Pokud sázíte rostliny na podzim, učiňte tak nejpozději do začátku října, aby stihly dobře zakořenit před příchodem zimy.

Gaura lindheimeri není považována za toxickou rostlinu. Je bezpečná pro psy, kočky i koně. Nemusíte se tedy bát vysadit ji do zahrady, kde se pohybují domácí mazlíčci nebo děti.

Ano, pokud jste sazenice koupili brzy na jaře a byly pěstovány ve skleníku, je vhodné je otužovat. Před trvalou výsadbou je po dobu jednoho týdne vynášejte přes den ven na chráněné místo a na noc schovávejte. Zabráníte tím šoku z chladu nebo spálení listů ostrým jarním sluncem.

Svíčkovec dodává záhonům vzdušnost. Skvěle vypadá v tzv. prérijních výsadbách nebo štěrkových záhonech. Krásné kombinace tvoří s:

• Trávami (např. kavyl - Stipa, dochan - Pennisetum)
• Sporýšem (Verbena bonariensis)
• Třapatkovkami (Echinacea)
• Šalvějemi a levandulí Jeho bílé květy zjemňují výrazné barvy okolních trvalek.

Svíčkovec je botanicky krátkověká trvalka. To znamená, že mateřská rostlina může po 3–4 letech začít slábnout nebo odejde (zejména po tuhé zimě). Nicméně, pokud se jí na stanovišti daří, často se sama přesévá. Na jaře tak můžete v okolí původní rostliny najít malé semenáčky, které nahradí starší kusy.

Ano, je to vynikající rostlina pro floristiku, která kyticím dodává lehkost. Stonky sklízejte v momentě, kdy se otevřou první 2 až 3 kvítky. Ve váze vydrží několik dní a postupně budou nakvétat další poupata. Ideální je řezat stonky brzy ráno, kdy jsou plné vody.